Dnes jsem na pohovoru k Fulbrightovu TEA učitelskému stipendiu dostala otázku, která mě trochu zaskočila. Jaké metody kritického myšlení používáte ve výuce? Nejprve jsem myslela, že ani nebudu schopná uceleně odpovědět, pohovor má 15 minut, jak to mám shrnout?
Tohle téma je totiž neskutečně obsáhlé a mám pocit, že metody RWCT implementuji do výuky na každém kroku. Rozhodla jsem se tedy alespoň pro případné zájemce z řad učitelů shrnout, co využívám ve výuce AJ a ČJ na střední škole a jak v hodinách pracuji s metodami kritického myšlení. Ukážu vám zde pár vlastních částí příprav, které využívám.
Fáze evokace
Alfabox
Co opravdu ráda využívám ve fázi evokace (potažmo pak i reflexe) je bezpochyby alfabox.
Wordcloud či jiná forma brainstormingu
Zamyšlení se nad tématem, sdílení vlastních zkušeností s ním – např. prostřednictvím www.menti.com. Stejně tak využívám například myšlenkové mapy k tématu (tam poté studenti pracují ve dvojicích a kroužkují stejné pojmy – toto vede k uvědomění počátečních nápadů). K fázi evokace se mnohdy vracím ve fázi reflexe (např. informace doplňujeme nebo je přeformulujeme). Mezi další podobné stránky patří bezpochyby www.wordclouds.com či www.wordart.com.
Pravda / nepravda
Před čtením textu se studentů ptám na otázky – zda jsou pravdivé, či nikoli. Mnohdy toto prostupuje i dalšími fázemi výuky, jako například v tomto případě, kdy jsme se zabývali renesancí.
Fáze uvědomění
Skládankové čtení
Pro výuku jsem začala hodně využívat skládankové čtení, prakticky jej využíváme naprosto pravidelně, a to nejen v hodinách literatury. Skupiny rozdělím na tzv. expertní, zadám každé z nich konkrétní táma, na němž pracují. Připravím je na to, že svá zjištění budou prezentovat ve větších skupinách, tedy smíšených, do nichž se rozdělují posléze, sdílí vlastní zjištění a dojmy, případně odpovídají na předem dané otázky. Výsledné produkty sdílíme ve třídě na nástěnku, v Google Classroomu nebo v Padletu či dalších podobných programech. Studentům přiřazuji role ve skupině (zapisovatel, grafik, moderátor, prezentující…).
Zrcadlové čtení
Zrcadlové čtení se skvěle využívá v literatuře i v cizím jazyce, studenti dostanou nedoplněnou část konverzace či textu a ve dvojicích mají za úkol ji doplňovat. Bohužel nemám žádnou vlastní přípravu, kterou bych mohla sdílet veřejně, nicméně v učebnicích je prostoru pro toto spousta, často ve výuce literatury 19. století využívám knihu Literární hysterie, s texty z ní poté také pracujeme.
Čtení v rolích
Studenti vytvoří skupiny a čtou stejný či jiný text z vybraného díla z různých pohledů. Skupiny většinou dělím na psychologa, spisovatele, literárního vědce, jazykového odborníka a vykladače citátů. Studentům ve skupině přizřazuji role (podobně jako výše). Pozn. tato má příprava je dostupná studentům PedF UK na Načtenu.
Medailonky a seznamky
Často studenty nechám pracovat s životopisem autora či s postavou samotnou a následně tvoříme medailonky či profily na seznamku, v nichž mají za úkol shrnout základní myšlenky. Toto využíváme i ve čtenářských dílnách.
Z tvorby studentů:
Koláže k tématu
Často studenti zpracovávají vlastní koláže na základě zadaných textů.
I.N.S.E.R.T.
Pro čtení textů a práci s nimi mnohdy využíváme metodu I.N.S.E.R.T.
Fake news
Studenty nechávám pracovat s nepravdivými texty či profily, pro ověřování musí poté dohledávat informace v textech, příručkách či na internetu a ze tří zdrojů si takové tvrzení ověřit. Zde je možné zapojit také práci s AI, a sice www.verifee.ai. Je možné pracovat například s materiály od FakeScape, je nutné však domluvit se s nimi na vhodném termínu, kdy by mohli přijet k vám do školy.
Rovněž můžete vytvořit vlastní nepravdivý příspěvek či článek, k nimž budou studenti muset dohledávat reálné informace (namátkou mě zjednodušeně napadá – Krysař je snědý Ital, který do města Hammeln přicestovává ve 20. století za cílem najít si přítelkyni – studenti pak budou muset v různých zdrojích ověřovat, jak je to ve skutečnosti a uvádět tyto relevantní zdroje společně s řešením úkolu). Zde můžete pro přípravu využít texty či obrázky vygenerované AI.
Tvorba podcastů
Nedílnou součástí našich hodin je rovněž tvorba podcastů na dané téma, tvorba vlastních otázek k nim a následná práce s nahrávkami v Padletu. Toto slouží nejen k práci s texty, shrnutím základních informací a prací s informacemi, ale rovněž k odbourání strachu z mluvení atd.
Otázky k četbě / poslechu
Mezi takovou klasiku rozhodně patří poslech podcastů či ukázek, čtení článků a dalších textů a otázky k nim. Občas jsou otázky otevřené, jindy využívám pravdu / nepravdu či doplňování informací do textu.
Fáze reflexe
Pětilístek / diamant
Mezi moje oblíbené metody rychlého shrnutí tématu patří pětilístek, případně pak rozsáhlejší diamant, který je maličko obsáhlejší než pětilístek a jsou v něm zahrnuta také záporná přídavná jména, sloves a antonymum.
Návaznost v rámci slohového cvičení
Někdy pro fázi reflexe volím například psaní dopisu autorovi či odpovídáme jiným útvarem.
Tato cvičení zařazuji do výuky rovněž v rámci čtenářských dílen.
Otázky k ověření cílů
Mnohdy stanovuji konkrétní otázky k ověření cílů, na které buď studenti odpovídají ve třídě, nebo je píší na papír, potažmo jsou prezentovány formou Kahootu, Quizletu či jiného kvízu.
iFake Text Message
Pro rychlé shrnutí je také možné využívat IFakeTextMessage.com a další podobné aplikace, v nichž studenti například shrnou probranou látku prostřednictvím vymyšlené konverzace.
Myšlenkové mapy
Myšlenkové mapy využíváme i ve fázi reflexe, například po čtení textu, typicky v dílně čtení či po nějakém obsáhlejším tématu v hodinách AJ.